Načítání ...

Vincentinum - poskytovatel sociálních služeb Šternberk


Historie Vincentina - poskytovatele sociálních služeb Šternberk

Podle vzoru svatého Vincence z Pauly (1581–1660), zakladatele řádu a patrona všech charitativních zařízení, sirotčinců a nemocnic, byl v našich zemích roku 1876 založen Spolek svatého Vincence z Pauly, který za vedení předsedy Karla Ervína hraběte Nostitze z Reinecků založil 1. 11. 1889 v Praze ústav Vincentinum nesoucí jméno tohoto světce. Ve svých počátcích bylo Vincentinum umístěno na Starém městě pražském v Husově ulici a pečovalo o tři nevyléčitelně nemocné ženy. 14. 11. 1890 se dosavadních pět chovanců Vincentina přestěhovalo do zakoupeného domu v Holešovicích - Bubnech. O jejich péči se staral řád Šedých sester. 6. června 1899 se Vincentinum se 17 chovanci stěhovalo do bývalého letohradu hraběte Pöttinga (zvaného Petinka) v Břevnově.
Šedé sestry v péči o postižené nahradily Milosrdné sestry svatého Karla Boromejského v čele s představenou Antonietou Chotkovou.

 

  Vincentinum v Praze - Holešovicích                          Vincentinum v Praze - Břevnově                  Vincentinum v Praze - Smečně
 
V roce 1907 mělo Vincentinum již 83 chovanců. V roce 1908 se Spolek svatého Vincence rozhodl, že ústav osamostatní. Vincentinum se stalo samostatnou nadací a neslo název Dům milosrdenství Vincentinum. Ústav přetvořený v nadaci začalo spravovat devítičlenné kuratorium, jehož předsednictví vykonával předseda Spolku svatého Vincence. Hlavním posláním Vincentina byla péče o lidi nejubožejší – chudé, opuštěné, všemožně postižené, nevyléčitelně nemocné, o které nikdo neměl zájem. Koncem roku 1908 překročil práh Vincentina stý chovanec. Rok 1914 znamenal příchod války a kruté dny pro ústav, bylo zde ošetřováno již 160 chovanců. Vzhledem k tomu, že bylo přijato hodně dětí, které vyžadovaly zvláštní péči oddělenou od dospělých, byla v roce 1926 zřízena nová filiálka ve Smečně v bývalém Clam-Martinickém zámku, kam byly 11. listopadu 1922 děti přestěhovány.  Koncem roku 1927 se zvýšil počet chovanců v obou ústavech na 280 osob a jejich počet neustále narůstal. V roce 1935 byl pro děti s duševními a jinými přidruženými neléčitelnými chorobami zakoupen ve Smečně jednopatrový dům a v roce 1937 byla přikoupena ještě sousední budova. I když ve Vincentinu nebyla oficiálně zřízena škola, děti i starší svěřenci se vzdělávali. Děti měli pravidelné vyučování. Byly zřízeny zájmové kroužky - čtenářský, šachový, divadelní, hudební a pěvecký. Svěřenci mohli pracovat v dílnách - obuvnické, krejčovské a dílně ručních prací. K dispozici byla bohatá knihovna. Vincentinum mělo svoji vlastní lékárnu a vlastní promítací síň. V obou domech byl rozveden domácí rozhlas. Svěřenci pomáhali při všech činnostech zajišťujících chod Vincentina. Někteří odcházeli z Vincentina a osamostatňovali se.

V roce 1939 slaví Vincentinum padesát let svého trvání. Ústav má 400 chovanců, z nichž nemůže chodit 158, obtížně o berlích nebo o holi chodí 183, rukama nevládne 20 osob. Dětí do 18 let bylo 113. Slabomyslností trpělo 39. Druhou světovou válku přežilo Vincentinum relativně dobře, i když byla období, kdy si muselo půjčovat finanční prostředky, aby zabezpečilo chod ústavu. V roce 1941 mělo Vincentinum 411 chovanců, z toho 109 dětí do 18 let. Na počátku roku 1943 mělo 427 chovanců, na konci roku již 445. Stále bylo evidováno mnoho nevyřízených žádostí.
Rok 1945 byl plný radosti z osvobození republiky a z přežití všech úskalí ve Vincentinu.Hlavním úkolem pro Vincentinum v obnovené Československé republice bylo vybudování nového ústavu v Praze, poněvadž stávající budovy nevyhovovaly jak po stránce stavební, tak po stránce hygienické. Pro nedostatek místa nebylo možné přijímat další žádosti o umístění.

Rok 1949 znamenal pro Vincentinum krásné výročí – 60 let trvání tohoto ústavu. V obou domech Vincentina bylo pečováno o 485 chovanců. Válku Vincentinum v Praze přežilo, ale nástup komunistické moci nikoliv. Praha musela být jako první očištěna od „mrzáků a jeptišek“. Nejdříve bylo rozhodnuto uvolnit smečenský zámek, údajně zdravé pracující hornické mládeži. Jako nové místo byl Vincentinu vybrán zrušený klášter pro pozdní kněžská povolání - Petrinum v Bruntále, ve kterém bylo 15. 8. 1950 ubytováno 300 chovanců, 20 řádových sester a 30 civilních zaměstnanců.
V lednu 1951 zazněl povel k dalšímu stěhování, o budovu projevila zájem armáda.

  

       Nejstarší a nejmladší chovanka                             Pomoc při úklidu                                             Pomoc při krmení


Stěhování do Šternberka proběhlo 19. března 1951.


Ve Šternberku byl Vincentinu přidělen zrušený klášter sester Neposkvrněného Početí Panny Marie na Sadové ulici č. 7 a dva zchátralé domy na Bezručové ulici. Budova na Sadové ulici byla postavena v letech 1905 – 1908 jako klášter Kongregace sester Neposkvrněného Početí Panny Marie. Sloužila jako výchovné a vzdělávací zařízení pro rodinnou výchovu dívek. V období první světové války zde byl vojenský lazaret, později na krátký čas mateřská škola a gymnázium. Domy na Bezručové ulici č. 20 a 22 jsou více jak 400 let staré a vlastnili je šternberští měšťané. Od roku 1951 do roku 1960 bylo šternberské Vincentinum spravováno Českou katolickou charitou s novým názvem: Dětský ošetřovací ústav České katolické charity – Vincentinum, Šternberk na Moravě, v jehož čele byl správce. Od 1. ledna 1960 přechází Vincentinum ze správy charity pod sociální odbor Okresního národního výboru ve Šternberku a po půl roce, po jeho zrušení, pod Okresní národní výbor v Olomouci. Z názvu zařízení zmizelo Vincentinum a zůstává Ústav sociální péče pro děti a mládež duševně i tělesně vadnou, Šternberk na Moravě. V roce 1960 žilo v ústavu 232 svěřenců, o které pečovalo 81 pracovníků, z nichž bylo 42 řádových sester.

Ústav sociální péče Vincentinum se od 1. 1. 2001 transformoval ze státní rozpočtové organizace na organizační složku státu (dle Zákona 219/2000 Sb.). Zřizovatelem se stal Okresní úřad Olomouc (dle Zřizovací listiny vydané OÚ Olomouc dne 27. 4. 1992).

Od 1. 1. 2003 zřizuje Vincentinum - ústav sociální péče, příspěvkovou organizaci, Olomoucký kraj (rozhodnutím Zastupitelstva Olomouckého kraje č.j. UZ/12/14/2002 ze dne 28. listopadu 2002).
S účinností od 1. 7. 2007 se na základě naší žádosti a následně rozhodnutím Zastupitelstva Olomouckého kraje č.j. 5/UZ/18/39/2007 mění název ústavu na
Vincentinum – poskytovatel sociálních služeb Šternberk, příspěvková organizace

Podrobné informace o historii Vincentina naleznete zde - VSTUPTE
 

| Aktivizační úsek | Aktuální akce | DOZP a CHB Šumperk | DOZP Uničov | DS a TS Vikýřovice | DZR Lužice | DZR Šternberk | Historie | Hospodářský úsek | Chráněné bydlení Šternberk | Kde nás najdete? | Koncepce rozvoje | Kontaktní údaje | Organizační struktura | Projekty EU | Sociální úsek (žádost, ceník) | Spolek Vincentinum | Transformace | Úvod | Veřejná prohlášení Vincentina | Veřejné zakázky | Výroční zpráva 2016 | Významné akce roku 2016 | Zákon - základní informace | Zdravotní péče | FelixNET©